Blog

Starší generace byly zvyklé oddělovat fakta od názorů. Možná proto, že měly povinnou maturitu z matematiky a matematice vůbec byla věnována větší pozornost. Nešlo přitom ani tak o tu matematiku, ale o logické myšlení, ke kterému matematika vychovává. Teď je tomu jinak. Proč si lámat hlavu fakty, když je tak pohodlné a nenáročné mít po ruce vlastní "bezpracný" názor. Nebo jinak, říkat co mně právě slina na jazyk přinese,

DISKUZE V POSTFAKTICKÉ SPOLEČNOSTI

Podobně vypadá i diskuze. Po záměně faktů s názorem  "berou" diskutující za svá jen ta fakta, která se shodují s jejich názory. Všechno ostatní jsou "fake news". To to hned jinak zní, když je to anglicky, že? Vysvětlovat, že některé zdroje informací jsou úplně mimo, tedy OUT, nemá, když "fakta" nejsou shodná s názory diskutujícího, smysl. Stejně budou vždy zpochybněna. A přidá-li se neochota přiznat chybu, která je lidem vlastní, pak "dokonáno jest".

PRAXE

Teď opusťme šedou teorii a věnujme se zelené praxi. Akciové trhy v USA a v Evropě jdou od přelomu let 2016/2017 víc a víc svými vlastními cestami, na kterých stále větší a větší roli sehrávají globální společnosti a nejsilnější centrální banky. Ale ani banky nejsou všemocné. Své může vyprávět ECB, protože evropské problémy nemají kořeny v ECB, ale v samotné EU. Nejisté je především její další směřování, které je předurčeno velkými rozdíly mezi západem a východem EU. Podstatou rozdílů je rozdíl v myšlení.

V postkomunistických státech se v minulosti lidé nesměli mýlit, aby nebyli hned nařčeni, po válce ze sabotáže, a později z ohrožování socialismu. A tak se naučili všechno vysvětlovat a zdůvodňovat, "okecávat". Omezující dědictví si pak dědici komunismu s sebou přinesli i do EU. Žádná lidsky přirozená snaha po dohodě nebo kompromisu. Nulová tolerance. A ještě jsou na ni hrdí. Západ Evropy, aktuálně například velmi silně Velká Británie, to nechápe a jen velmi obtížně chování východoevropanů snáší. Navíc východní evropští politici negativně ovlivnili i své západní kolegy a tak jak šla léta i oni podlehli "kouzlu mlácení prázdné slámy".

FORTUNA

Fortuna ne jako štěstí, ale jako konkrétní příklad z akciových trhů. Už před sto lety neměl burzu a drobné akcionáře rád Henry Ford. Později si jeho následovníci uvědomovali, že když už se musí spojit, tak vždy jen se silnými, aby byli ještě silnější. Proto často hráli, až do naší doby, s drobnými akcionáři betla. To je podstata globalizace. Silných totiž není ve světě moc.

Posledním domácím příkladem je Fortuna. Vstoupila na pražskou (a také varšavskou) burzu s lákavým slibem atraktivních dividend "pro všechny". S Fortunou pak drobní akcionáři prožili horší i nadějnější období. A teď pozor! K výraznějšímu a trvalejšímu růstu ceny akcií Fortuny nikdy nedošlo a v roce 2016 na jaře management z čistajasna oznámil, že s dividendami je konec, protože firma musí investovat. Cena akcií šla samozřejmě rychle dolů.

Když pak firma o rok později v pátek 31.3.2017 oznámila, že stahuje akcie jak z pražské, tak i z varšavské burzy, vykonala předchozí panika, kterou management spustil rok před tím většinu špinavé práce za něj. Odkupní cena se odvozuje z váženého půlročního průměru. To jsou právě ona fakta, versus názor drobných akcionářů, že to není spravedlivé. Ha, ha. Do dalších podrobností a souvislostí už teď raději ani nezabředávejme. Stačí připomenout podobné zkušenosti drobných akcionářů Telefoniky O2 nebo autobazaru AAA.

Ohledy na nároky drobných akcionářů se tedy nenosí. V Česku ještě méně než na západě (ale i ta Varšava si zákeřnosti hlídá líp). Je to špatně, ale potvrzuje to i ne neochotu, ale především hloupost našich politiků. Nebo je to jejich vyčůranost? Levice před volbami slibuje nové a nové dávky a pomoci, aby je pak s odvoláním, že musí pracovat v koalici nesplnila. A totéž pravice. Slibuje snižování daní, aby je pak s odvoláním na krizi zvýšila. A stačilo by málo. Pohlídat investování a vytvořením podmínek pro investování posílit střední třídu.

POUČENÍ

Už "před Fortunou" jsem o tom mluvil ve videozpravodajstvích Dower.cz a někdy před dvaceti lety jsem doporučoval odměňovat politiky cennými papíry. Prý to je hloupost. Hloupost? Ale hned by byl pořádek a dnes by už politici investování rozuměli! Snazší pro ně ovšem samozřejmě je zvyšovat si v parlamentu platy, odměny a finanční náhrady. Fakta stranou, osobní názory, samozřejmě v můj prospěch, jsou důležitější.To chápu, ale nelíbí se mi to.

Tweet