Blog

Sláva vítězům, čest poraženým! 

Pokud se budeme této zásady, na které je postavena naše civilizace držet nic zlého nám nehrozí. Pokud ne, tak nás po říjnových parlamentních volbách čekají čtyři roky patové stagnace. Z pohledu drobného akciového investora dopadly ale volby hůř. Pokud bude ANO trvat na svém nebude na pražské burze ČEZ a kdoví zdali vůbec bude nějaká pražská burza. Ona s ČEZ spolu žijí i umírají. A s nimi i naivní sny/pohádky o levných energiích.

Je však po volbách a drobné investory již spíš víc než volby zajímá podzimní akciový růst. Ovlivní ho očekávané politické změny? V nejbližší době s vysokou pravděpodobností ještě moc ne. A později kdoví? Peníze budou, musí, pracovat dál. Kardinální otázkou příštích měsíců však je, v jakém investičním módu? Aktivním nebo vyčkávajícím?

Stěžejní roli opět sehraje ČEZ. Jak silný či spíš slabý bude tuzemský akciový trh bez něho? Nějakou chvíli ho bude pohánět setrvačnost a víra v růst ceny akcií před jeho stažením z trhu. Stát, potažmo ANO, má ale v rukách všechny páky, jak růstu cen akcií ČEZ zabránit. Na druhé straně však musí ANO jednat rychle, protože teď mu ještě chvíli půjdou na ruku jeho málo informovaní fanoušci. Že nakonec ztratí víc než problému znalí investoři ještě netuší. Až pochopí budou ostřejší. Hnutí ANO proto nezbývá nic jiného než jednat opravdu rychle.

Co s nastalou povolební investiční situací uděláme? Aktuálně nic moc! Brzy se však hra o další osud českého akciového trhu rozehraje naplno. Pak ANO bude muset kout železo dokud bude žhavé.

Teď, v první polovině října, situaci ještě pomáhá k akciím tradičně nepříznivé září. To byl, je a ještě ze strany ANO chvíli bude důvod akciový trh hanobit. Vidíte, tolik jste strašili zánikem tuzemského akciového trhu a nic se s ním neděje. Proto bude dobrým rozhodnutím vítězů voleb držet se o letošním podzimu ještě chvíli stranou. Naopak se nabízí příležitost využít podzimní akciový růst k marketingu: vidíte nic se neděje. Český akciový trh je v dobré formě. Po něm už ale musí ze strany ANO opravdu následovat rychlá a jasná akce. Znárodnění ČEZ... a později znárodnění ztrát a privatizace zisků. S tím má zase spoustu zkušeností ODS.

Kde se stala chyba?

Zásadní chybu do našeho investičního chování vnesla po roce 1989 tzv. ekonomická diplomacie. Místo pokroku zrodila bezduché montovny a v jejich zajetí setrváváme dodnes. Firmy si stěžují, že jsou závislé na zahraničních odběratelích a nemají možnost dostat se na zahraniční trhy s vlastními výrobky. Tak to ale není. Musí vyvinout výrobky a služby určené konečným zákazníkům, které budou po všech stránkách tak dokonalé, že se v zahraničí prosadí. Pokud zůstaneme jen subdodavateli výrobků z montoven, nikdy se neprosadíme. Záležíme jen na nás, kam se v dodavatelském řetězci zařadíme. Stačí jen mít otevřené oči a reagovat na měnící se svět kolem nás.

Jak na to?

Neustálým hledáním viníků a vysvětlováním, proč jde u nás všechno tak pomalu  jen ztrácíme čas a energii, kterou musíme vynaložit daleko smysluplněji. V Blogu ze 14. září jsme navrhli jak na to. Obrátit tok daní, přesunout státní úřady do krajů, doopravdy z rušit dotace a narovnat, především daňově, kapitálové trhy. Dokonce jsme k tomuto tématu otevřeli naši aktuální anketu. No a právě ta nás trochu vyvedla z omylu, že doopravdy nejsme s řízením státu nespokojeni tak, jak to vyplývalo z předvolebních kampaní. Dlouho v odpovědích vedla varianta "stačí to tak, jak to je" a i pak se držela stabilně na druhém místě za variantou "obrátit tok daní".

My, pokud se týká skutečné a progresivní aktivity, raději naříkáme, jak je všechno špatné. A politici, k posílení svých šancí ve volbách nasazují, a my s nimi, psí hlavu "Bruselu". Za všechno může Evropská unie. Čekáme až vypukne požár, zamneme si ruce a s úlevou si oddychneme - MÁME VINÍKA. Že nám to nijak nepomůže nás už nezajímá. Hlavně, že jsme našli viníka. To je naše nátura. Najít viníka. Ne hledat řešení.

Problém vznikl po roce 1989. Firmy často nezakládali ti, kteří byli nejvzdělanější v oboru nebo vizionáři, ale ti, kteří se nějak dostali k penězům, a kterým se nějakým způsobem podařilo tehdejší firmy "zprivatizovat". Ale pozor, ne všichni byli stejní. Jsou mezi námi i opravdoví a schopní podnikatelé a majitelé úspěšných firem.

Ergo kladívko

Zakopaný pes je v umrtvování racionálního myšlení a mentálního zdraví nás všech. Potřebujeme zvýšit všeobecné vzdělání lidí tak, aby byli schopni chápat věci v souvislostech, propojovat poznatky mezi jednotlivými obory a přesto byli schopní se specializovat na určitou oblast. To nám hodně chybí. Trochu se opakujeme. Možná proto, že nám takové věci nikdo, především politici, neřííká. Politický marketing velí podlézat voličům a ne je vzdělávat. Škoda.

Tweet