Blog

Nejdříve trochu teorie a kupeckých počtů

Pokud se držíme pesimisticky při zemi můžeme počítat s dividendami někde okolo 4%, po zdanění 3,85%. Tedy s 3850 Kč dividendy za rok při základním aktivu sto tisíc korun, potažmo 38500 korun při základu 1 milion. Z takového výnosu samozřejmě nevyžijeme.

Při deseti milionovém základu dividendy po zdanění vynesou dividendy nějakých 385000 korun za rok. S tím už se (cca 32 tis. Kč/měsíc) žít dá a s 3,2 miliony při základu 100 milionů pak už bohatě. Kde ovšem takové peníze, pokud je nezdědíme, nevyhrajeme případně neukradneme nebo nedostaneme na dotacích vzít, že? Musíme pozornost obrátit ke spekulacím a v našich počtech dochází i na výdaje, o kterých se moc nemluví, byť jsou důležitější než samotné poplatky za transakce!

Brokeři vědí víc

Výše uvedených počtů si jsou ale velmi dobře vědomí brokeři. Ne poplatky, ale "jiné" (naše) výdaje jim vydělávají milionové zisky. Na čem vydělávají brokeři, na tom však prodělávají investoři.
Mnozí brokeři často lákají investory na nízké či dokonce nulové poplatky. Peníze však nepadají z nebe. Co tedy vlastně zisky brokerů generuje nejvíce? Z velké části tzv. SPREADy. Spojují nabídku a poptávku a vytváří likviditu. Právě v nich se koncentruje i "kouzlo" jiných (našich) výdajů.

SPREAD

Spread je rozdíl mezi nejvyšší nabídkovou cenou (bid – cena, za kterou je někdo ochoten akcii koupit) a nejnižší poptávkovou cenou (ask – cena, za kterou je někdo ochoten akcii prodat). Důležitý je praktický dopad. Pokud investor akcii okamžitě koupí a hned prodá, utrpí ztrátu právě ve výši spreadu. Tento rozdíl představuje skrytý výdaj, který zaplatí okamžitě při vstupu do obchodu. Čím větší spread, tím vyšší náklady na obchodování.

Kouzlo nechtěného tkví v tom, že investoři většinou svou pozornost zaměřují především na nízké nebo nulové poplatky samotné transakce, ale ne na spready. Spread se tak stává výdajem, kterému se nedá vyhnout a v rukách brokerů představuje klíčový zdroj jejich zisků.

Existují dva typy spreadů. (1) Fixní spread. Broker garantuje stálý rozdíl mezi bid a ask cenou. Výhodou je předvídatelnost nákladů. (2) Variabilní spread. Mění se podle aktuální situace na trhu – při vysoké likviditě je nízký, při nízké likviditě nebo vysoké volatilitě se rozšiřuje. Spread je "neviditelný" výdaj, který platíme při každém nákupu a prodeji akcie.
Malý spread přináší nižší náklady a je vhodný pro aktivní obchodníky. Velký spread představuje vyšší náklady, typické pro méně likvidní tituly. Při výběru brokera a obchodní strategie je tedy důležité sledovat nejen explicitní poplatky, ale i výše spreadu.

Srovnávání

Pro lepší srovnání se spread často vyjadřuje jako procento z ceny transakce. Procento % spread = (Ask − Bid)/Ask × 100. Příklad (viz Graf dne z 30.11.), (102 − 100)/102 × 100 = 1.96%. Toto procento je indikátor efektivity trhu. A jsme u prvního odstavce dnešní glosy. Čím menší procento, tím likvidnější a levnější obchod. Spread představuje absolutní náklad na obchod a sehrává rozhodující roli při kalkulaci co nás bude akciová investice stát v konečném finančním vyjádření. Spread vyjadřuje srovnání nákladovosti. Je to skrytý náklad, který ovlivňuje zisk/ztrátu při každém obchodu. Hranice mezi investováním a spekulacemi se pak díky spreadům snadno ztrácí. To je zvlášť nebezpečné pro méně zkušené investory.

Ani spready však nejsou všechno

Kromě spreadů můžeme narazit i na mnohem viditelnější výdaje/poplatky. Například účtování za výběry menší než stanovená výše. Například u eTora je tato hranice 3000 Kč. Nebezpečí zvyšují i častá upozornění na "kde co". Nutí investora být neustále ve střehu a pořád na něco reagovat a za "zaručené" tipy nepřímo platit.

Ergo kladívko

Přes všechna rizika je pro drobné investory obchodování "přes brokery" levnější než přes banky. Jenom je dobré se s "poplatkovou strategií" brokerů pořádně seznámit, abychom nebyli později překvapeni.

Tweet