Začněme "
odlivem zisků do zahraniční". Jde samozřejmě v prvé řadě o odliv dividend. Každé podnikání vyžaduje základní vstupní kapitál. Pokud ho podnikatel nebo stát nemají, musí si půjčit. Vzít si úvěr a za půjčené peníze platit úrok. To už lidé vcelku pochopili. I když i dnes se ještě,
věřte nevěřte, potkávám s lidmi, kteří si myslí, že zaplatí jednu jedinou měsíční splátku a půjčka/úvěr jsou splaceny!
V průběhu posledních tří či čtyř staletí však
lidé vymysleli efektivnější a účinnější finanční mechanismus.
AKCIOVÉ PODNIKÁNÍ.
INVESTOŘI (na rozdíl od VĚŘITELŮ, kteří půjčují na úroky)
půjčují peníze firmám/státům ne za úroky, ale
za DIVIDENDY. Dost při tom riskují.
Dluhy/dluhopisy včetně úroků se musí splácet.
Dividendy ne. Investor si de facto pouze vymiňuje - po dobu, kdy akcie drží! - mluvit víceméně jen do personálního obsazení vedení společnosti.
Odměnou za riziko mu nejsou úroky, ale
dividendy. Jdou za ním samozřejmě do zahraničí, když se jedná o zahraničního investora. A
pokud investor vidí,
že to vedení firmy či státu vedou od deseti k pěti stahuje se "
ze hry".
To je současný osud Česka. Holedbáme se úspěšnými českými podnikateli. Exprezident Zeman je miloval. Ano, jsou takoví, před těmi se hluboce skláním a smekám. Nicméně
převažují SBĚRATELÉ DOTACÍ.
Ti by měli klečet na Václaváku s čepicemi v rukách a děkovat kolemjdoucím. V drtivé většině
daňovým poplatníkům.
Ti totiž jejich podnikatelské "
úspěchy"
bez návratu vložených peněz - ať už v podobě úroků nebo dividend -
platí. Před "DOTAČNÍMI PODNIKATELI" klobouk nesmekejme!
Nedivme se a hlavně nevyčítejme především
zahraničním investorům,
kteří své vlastní peníze z akciových trhů a z Česka stahují, když vidí kolem sebe tolik "dotací", korupce, nejistoty a chaosu, který nyní panuje například okolo ČEZ. Snad jediného kvalitního "českého" titulu na pražské burze.
Dědové dnešních investorů správně
svým vnukům připomínají,
jak se v tehdejším Československu po znárodnění v únoru 1948 spálili. Co když volání po bezpečnosti a soběstačnosti je jen novým voláním po znárodňování? Navíc ne ve prospěch "všeho pracujícího lidu", ale ve prospěch všehoschopných SBĚRATELŮ DOTACÍ.
Zisky se v Česku
privatizují,
ztráty se znárodňují.
Klíčem k tuzemskému akciovému trhu nejsou v tomto okamžiku jen banky, jak by se po posledním bankovním vzedmutí mohlo zdát, ale zůstává jím nadále
ČEZ. Proto jsme v posledních glosách kladli takový důraz na ústavně-právní výbor PS ČR. Jednomyslně totiž podpořil doporučení, aby byla ze zákona o obchodních společnostech vyjmuta pasáž, která umožňuje jejich přeměnu se souhlasem pouhých 75% akcionářů přítomných na valné hromadě namísto současných 90% všech akcionářů. Podrobněji viz naše dřívější texty.
V tuto chvíli se zvýšila naděje/pravděpodobnost, že
vypuštěním účelové pasáže v "lex ČEZ" stát nejenže lépe ochrání minoritní akcionáře, ale zároveň věrohodněji
přesvědčí investory/akcionáře, že se stát nebude chovat krátkodobě a účelově.
Že nebude účelově znárodňovat,
krást, jako po únoru 1948. To obnoví zájem o akcie ČEZ a
polije živou vodu celý tuzemský akciový trh.