Glosy

Dnešní víkendovou glosu věnujeme kritickému emailu, který jsme nedávno obdrželi a velmi si ho vážíme. Právě pro tu jeho kritičnost. Citujeme: "Vyhledával jsem vždy až hltavě, ale i s určitou rezervou Vaše názory, aby mi pomohly zorientovat se v oblasti investování. A nyní takový obrat. Po Vašich ukrutně zmýlených predikcích v období nástupu a prvopočátků expanze koronaviru jste se svou bezradností utekl ke kritice vládních špiček ČR. Zklamal jste nás a myslím a vím, že i sám sebe. Velká škoda po té, co jste Vy a Váš tým dosud dokázal."

Vůbec nebudeme unavovat bojem za svou pravdu. Naopak. Hledáme v jistě upřímně míněných slovech poučení a klíč ke zlepšení našich služeb. Každé poučení, natož kritické, je vydatným informačním zdrojem. Byla by škoda ho nevyužít.

Umíte predikovat, kdy na váš dům spadne letadlo? Asi ne. Já také ne. Stejné to bylo/je s koronavirem. Přes 25 let používám k technické analýze nástroje MetaStocku a s autory jsem ve styku. Proto vím, téměř se 100% jistotou, že nikdo na světě po napadení planety koronavirem nepredikoval takový vývoj akciových trhů, jakého jsme byli a jsme svědky. Mrzí mne, že jsem nebyl jediný, ale nebyl. Ale i kdyby se mi to podařilo nebyla by to znalost nebo umění, ale náhoda. Klika. Nešlo by z takového "úspěchu" vyvozovat žádné rozumné závěry.

Na druhé straně ale z vlastní životní zkušenosti vím, že v podobných situacích je nutné předat velení do rukou zkušeným a průběžně trénovaným odborným týmům. Politici musí jako laici na krizové situace ustoupit do pozadí a "myslet na vzdálené, aby nebyli (zase) poděšeni blízkým". A že za všechno můžou "ti před námi" není ani korektní, ani fér. Jestli jsme opravdu odborný tým a nikoli nemehla jako ti před námi, navíc o sobě říkáme, že jsme krizoví manažeři, tak si přece před přebráním moci uděláme inventuru toho co je dobré a co špatné. A rychle zjednáme nápravu.

Letečtí experti dobře vědí, proč pilotům připravují předstartovní protokoly. Ono Konfuciovo „myslete na vzdálené, abyste nebyli poděšeni blízkým“. A nejen letečtí odborníci. Záchranné týmy, hasiči, nemocnice, lékárníci, policisté, vojáci a mnoho dalších. A kteří to "ti další" jsou? No právě o tom jsou ony "předstartovní protokoly". Nelze se pak divit, že mnozí lidé ze všech těch nekonečných tiskových konferencí, zmatených příkazů (nákupní hodiny pro důchodce) a strašení vnímají kroky vládních špiček ČR jako jednu jedinou nikdy nekončící volební kampaň. Je čas myslet na lidi a ne na kampaně. Zvláště když dvě důležité máme před sebou.

Také vyhlášení, že jsme ve válce, se vší úctou k vládnoucím špičkám, je, velmi jemně řečeno, buď hloupost nebo marketingový trik. Válka je fakt něco jiného. Zeptejme se sirotků v Sýrii. Slogan už měl i svůj ohlas v titulku deníku Práva: "Švihlíková: Nedělejme si hlavu s dluhy, jsme ve válečném stavu". Nedivme se pak, že si mnozí podobný titulek - často si nikdo nepřečte víc než titulek! - vyloží jako VŠECHNO JE DOVOLENO!

Ale už jsme postoupili dál. Už není nejdůležitější "poděšení blízkým". To snad máme za sebou a odborné týmy fungují. Teď je důležité "myslet na vzdálené". A onoho vzdáleného se nedávno dotkla ve svém příspěvku v HN "Máme na to, zachraňovat životy za každou cenu?" dvojice ekonomů Zdeněk Tůma a Mojmír Hampl, bývalí guvernér a viceguvernér ČNB. A zase bylo zle.

V žádné krizi jsme ještě ekonomiku nebo její část nevypnuli. Co se stane, až se motor znovu nahodí, ptají se - a správně! - oba ekonomové? To již nebude pouhé otočení vypínače a žárovka se rozsvítí. Zchudneme, ale zůstaneme živí, odpovídají jejich oponenti! Ano, ale největšími zabijáky nejsou virová onemocnění, nýbrž  rakovina a kardiovaskulární onemocnění. Co když nebudeme schopni "den poté" udržet stejnou péči, protože bude méně peněz? Jak zareagují lidé? Proto bychom neměli enormní zátěž ekonomiky prodlužovat, nabádají oba zkušení ekonomové.
Poznámka v této souvislosti: Premiér chce nouzový stav prodloužit o měsíc do 11. května (Právo, 28.-29.3.2020).

To není o názorech jedné či druhé skupiny lidí. To je o konsenzuálním řešení. Máme-li v rodině nemocného s rakovinou vidíme problém určitě jinak než jsou-li doma všichni zdraví jako řípa. Je to problém etický. Existuje co je člověk člověkem a lidstvo na něj za celá ta staletí nenašlo žádnou přesvědčivou odpověď.

Co bude dál? Jedna skupina ekonomů si myslí, že až bude po pandemii přejde se do staronového stavu  otočením vypínače. Ekonomika se zapne a všechno poběží tak, jako před epidemií. Ne, tak to nebude. Bude trvat několik let než se dostaneme na ekonomickou úroveň února 2020. Ponecháme-li stranou ryze technické aspekty nastartování ekonomiky bude důležité hlavně mentální nastavení společnosti. Několika týdenní, možná měsíční výpadek z rytmu ovlivní myšlení lidí. Lidé začnou přehodnocovat životní hodnoty a priority. Možná v Asii ubude kuřáků a to ovlivní tabákový průmysl. Možná ... Má opravdu smysl se honit jen za mamonem?

Spíš bychom se nyní měli obávat ještě vzdálenější budoucnosti. Co bude až zase ekonomika poroste? Budeme "den poté" chápat svobodu a demokracii jako dosud nebo dáme přednost zadrátovaným hranicím, zákazům, příkazům, nařízením, zákazům výplat dividend a pořádku a la Čína, socialistické Československo či StB? To je oč tu nyní doopravdy běží.

Od očekávání jaký bude odhad české "vzdálené" budoucnosti se bude vyvíjet i tuzemský akciový trh. Možná ho mocní kvůli koronaviru zavřou stejně jako Gottwald kvůli mandelince bramborové před sedmdesáti lety. Ale snad ne! Nicméně aktuální výhledy jsou pořád hodně a hodně nejasné a tím pádem pro investory i hodně riskantní, viz páteční další výrazná korekce při nadějném růstu. Zatím to tak bude i nadále. Je nám líto, ale bude.
 

Tweet