Glosy

Lidé zajímající se o investování se v podstatě dělí do tří skupin. Na (1) tradery, svým způsobem investiční hráče, (2) teoretiky, kteří o investování hodně mluví, ale nikdy sami pořádně neinvestovali ani korunu a (3) skutečné investory. Jedno mají tyto skupiny v době koronavirové společné. Více času, který podle svého využívají.

Tradeři tvoří specifickou skupinu. Investují v krátkých časových intervalech a tak se jich hluboké propady vlastně ani moc netýkají, protože v každém čase surfují "na vlně". Tu vzdouvající se, tu propadající se. Teoretičtí investoři mají víc času donekonečna o investování mluvit. Opravdu zajímavá je až poslední skupina. Skládá se ze dvou podskupin. (i) Konkrétní investoři investují do konkrétních firem, nemovitostí a pozemků. (ii) "Burziáni". Jejich aktivy jsou cenné papíry.

Traderů se koronavir téměř netýká. Naopak Může docházet k četnějšímu počtu obchodování. Pořád je to, byť investiční, hra. Platí pro ni stejná pravidla jako pro každou hru o peníze. Výhry vítězům platí poražení. A těch bývá víc. Nijak však hru traderů nepodceňujme. Právě o nich více než jinde platí: kdo umí, umí, kdo neumí "čumí". Vnímám je jako šachisty. Někteří jsou velmi dobří, jiní slabí. Ti často zůstávají "na tradu" jen aby patřili ke skupině "vyvolených".

Skupina teoretiků se zdá být na první pohled jalová. Není to ale tak úplná pravda. Skrývá v sobě, často nevědomky, "osvětový" potenciál. Při diskuzích s jejími členy se tu a tam může mnohý z potenciálních investorů přesunout do první či třetí skupiny. A právě na diskuze s potenciálem k pozdějšímu rozhodnutí nabízí doba koronavirová spoustu času.

Věnujme však pozornost skutečným investorům. Ti jsou především hybateli ekonomického růstu, kteří "směrují" peníze tam, kde jsou opravdu potřeba a "stahují" je z míst, kde již zapotřebí nejsou. V tom tkví skutečná síla investování. Ani konkrétním investorům, kteří investují do konkrétních projektů se však věnovat nebudeme. Jedná se o poměrně malou skupinu, která se řídí velmi konkrétními postupy, které jdou v tuto chvíli nad rámec této glosy.

Cílovou skupinou glosy jsou burziáni. I oni naplňují základní myšlenku investování. Převádět peníze z míst kde je jich přebytek do míst, na kterých se peněz nedostává. K přesunům používají většinou veřejné trhy s cennými papíry. A právě jich se týká naše včerejší glosa o černých labutích a šedivých nosorožců. Je doba koronavirová také nejvíce potrápila a ještě potrápí.

S prohlubujícími se problémy okolo koronaviru se cenné papíry, na mysli míváme většinou akcie, propadly až na dno černých labutí. Tato skupina investorů byla koronavirem postižena nejvíce. Ve včerejší glose jsme popsali, jak akcie sondují svá konkrétní dna. První opatrný náznak, že z nejhoršího je trh venku. Proto se některé akcie vrací zpět mezi šedivé nosorožce. Pokud by se nestalo nic dalšího, umí si investoři poradit i s takovými situacemi.
Jak? Krátkodobým spekulacemi. Jenom jimi lze v tuto chvíli trpělivě a po malých krůčcích posilovat devastovaná portfolia. Poučme se u traderů!

Co je horší a s čím je těžší si poradit jsou necitlivé populistické zásahy státu a státních institucí. ČNB vzkázala bankám (na rozdíl například od Švýcarska nebo USA!), že očekává, že se zdrží výplaty dividend. Banky její očekávání, které je však spíš rozkazem plní. Tak se z černých labutí rázem staly labutě ještě černější. Takové postupy nejenže poškodily/poškozují konkrétní investory, ale ve vzdálenějším časovém horizontu poškodí i hospodářství a ekonomiku státu.
O to pokrytečtěji vyznívá v této souvislosti chování státu, většinového akcionáře ČEZ, když ČEZ, tedy de facto stát, výplatu dividendy potvrdil. Bodejť by ne, peníze potřebuje.

Jde o populistické rozhodnutí konkrétních politiků, údajně investorů, kteří ale "investují" naše peníze, a kteří za zástěrkou státu dbají jen a jen na své zájmy a skutečné investory "za vlastní" hází bez skrupulí přes palubu. Chovají se tedy k těm, kteří dbají na rozvoj státu tak, že je vysávají a okrádají. Ostatně stejně jako k živnostníkům a drobným podnikatelům. Jinými slovy: stát podráží nohy těm, kteří jsou motorem a zároveň i olejem národního hospodářství.

V této souvislosti krátká poznámka:
Autor glosy už před spoustou let navrhoval, aby byly platy a odměny politiků a vysokých státních úředníků "svázány" s kapitálovými, potažmo akciovými trhy. To by si pak politici jinak hlídali přesuny peněz. Nebyl vyslyšen, spíš vysmíván. Je přece snazší vázat příjmy na státní rozpočet než na reálný život. Máme málo? Žádný problém, přidáme si!
Nezbývá než znovu a znovu opakovat slova Andrease Treichla: "Finanční gramotnost je jedna z nejdůležitějších věcí, aby se lidé nenechali od politiků obalamutit"! stejně jako si připomínat slova Konfucia: "Mysleme na vzdálené, abychom nebyli poděšeni blízkým".

Tweet